PONY-GAMES CZ

PONY-GAMES

Domovinou pony-games je Velká Británie, kde vznikly v 50. letech minulého století a kde dodnes neztrácí na popularitě. Patronem byl princ Philip z Edimbourgu, jehož cílem bylo založit jezdecké odvětví přístupné mladým jezdcům, které nebude tak finančně náročné jako tradiční disciplíny. Řada úspěšných jezdců, jako například Whitakerovi, začínala právě v této disciplíně. V současnosti se hraje napříč kontinenty a zastřešuje ji IMGA (International Mounted Games Association) založená v roce 2003 (na konci roku 2016 se Česká republika stala její další členskou zemí). Pro svou různorodost jsou tyto hry oblíbené nejen mezi samotnými závodníky, ale také u trenérů a to zejména u těch, kteří pracují s dětmi a mládeží. Poskytují totiž nespočet variací, díky nimž je možno rozvíjet jezdecké dovednosti svěřenců, zpestřovat hodiny a v neposlední řadě přispívají k výcviku poníku, zvláště těch nejmenší, pro něž bývá problém najít zkušené jezdce. Pony-games tedy vzdělávají poníky a motivují děti k tréninku, protože samy brzy pochopí, že mohou uspět, jen pokud mají poníka plně pod kontrolou.

Základem je hra „fair-play“, respektování pravidel a protihráčů, stejně jako všech ostatních účastníků jako rozhodčích, trenérů atd. Jsou nepřípustné jakékoliv projevy agresivního chování včetně verbálních. Hra má skutečný nádech sportovního klání, jenž je umocněn hlasitou podporou publika, čímž se dost liší od klasických disciplín jako je parkur či dresura.

Požadavky pro realizaci her nejsou nijak zvlášť velké. Prostor pro pořádání musí být dostatečně rovný a ohraničený. Základem vybavení pro prvních osm her jsou slalomové tyče, kužely, vlajky, míčky, hrnečky a drobnosti jako „pošťácký pytel“ či provaz. Účastnit se mohou děti od nejútlejšího věku a poníci všech velikostí (ideální je pokud dítě vidí přes hřbet ponyho). Ale ani dospělí nemají vstup zakázán – není totiž nastaven žádný věkový limit ať spodní či horní. Hraje se ve dvou- či čtyřčlenných týmech, nicméně při tréninku lze počet jezdců libovolně upravovat. Pro soutěže čtyřčlenných družstev, může mít tým až pět členů (5dětí+5poníků, 4děti+5poníků, 5dětí+4poníci) a ti se střídají podle potřeby.  Poník má jednoduché uždění, je možný pouze martingal (kroužkový nebo pevný). Jezdci by měli být oblečeni v týmových barvách a jako připomínka britského původu se nosí jodhpury, jejichž alternativou mohou být jezdecké kalhoty v kombinaci s barevnými podkolenkami. Není povolen bič ani ostruhy.

Pony-games mají jasná pravidla a vytvářejí kostru, kolem níž je možno vytvořit tréninkový plán. Trenér může použít konkrétní hru k dosažení některého z výukových cílů, jako jsou kontrola směru (zde je základem hra Slalom, se kterou je možno v tréninku dále pracovat např. přidáním kuželu mezi tyčky), kontrola rychlosti (vhodná je hra Pět vlajek umožňující rychlou jízdu, ale vyžadující přesnost); rovnováha a stabilita (každá z her obsahující manipulaci s předměty posiluje jistotu v sedle); samostatnost (ta je jedním ze základních pilířů disciplíny, jezdec se sám musí rozhodovat, spoléhat se na své síly a co nejméně na zásah trenéra) atd. Pozitivní vliv zejména na dětskou psychiku má zásada opravování chyb, která nejen že rozvíjí zodpovědnost za vlastní jednání, ale také relativizuje možný neúspěch, protože vše může být ještě „dohoněno“.

Velkou motivací zejména dětských jezdců je účast na turnajích, při nichž hlavní prioritou zůstává radost ze hry. Sympatické (zejména pro pořadatele) je, že do funkcí technického personálu nebo čárových rozhodčích se rekrutují přátelé a rodinní příslušníci jednotlivých jezdců a potřebné vybavení si každý tým přiveze vlastní.[1] Jeden poník může startovat až se třemi jezdci, pokud je každý z jiné kategorie.[2]

Tolik stručný exkurs do světa pony-games, disciplíny, která baví. Další informace naleznete na www.pony-games.cz

Video v Německém jazyce ZDE

 

Bibliografie

 

FEDERATION FRANCAISE D´EQUITATION. Guide fédéral Pony-games. Lamotte-Beuvron, 2012. ISBN 978-2-9534502-1-7

www.ffe.com

[1] V ČR povinné až od r. 2016.

[2] V r. 2015 pouze jedna společná kategorie do 16 let. Kategorie jezdců až od r. 2016.

„Nikdy se nesměji nejlépe. Bojím se, že by to mohlo být naposledy.“ Jan Werich