kapitola 2: Setkání s elitou…
Hlavní myšlenka, která provází od počátku Open de France je setkání všech pony-klubů napříč Francií, umožnit každému účast na šampionátu. Postupně si akce získala takovou oblibu, že prvních deset dní v červenci má většina klubů zavřeno a tisíce dětí a poníků zamíří do středu země, aby zažili velké dobrodružství.
V Lamotte-Beuvron jsou vždy celé kluby pohromadě a jejich jezdci se účastní různých disciplín, takže ve společné polní kuchyni visí rozpis, kdy a kde se bude fandit J Program šampionátů je každý den různorodý, od elity až k těm začínajícím, od nejstarších k nejmladším, od dresury, přes všestrannost či voltiž až k pony-games či k equifun.
Každý klub přiveze batalion poníků (větší kluby jich tady mají i více než třicet), na kterých se jeho jezdci střídají, takže např. jeden poník může během týdne startovat v parkuru, pony-games či v crossu a to v různých kategoriích a úrovních. Právě rozličnost stupňů obtížnosti dělá z Open ojedinělý podnik. Děti vždy soutěží se sobě rovnými, což je motivuje, protože každé z nich se může stát mistrem republiky. Zároveň nikdo není upozaděn: začínající závodí na stejných kolbištích jako ti nejzkušenější jezdci, mohou je tedy sledovat a učit se od nich.
V dresuře a parkuru to byli právě elitní jezdci z nejstarší kategorie, kteří šampionáty zahajovali, a jejich finálové jízdy byly opravdu skvělou podívanou. Vybírali se při nich jezdci, kteří budou letos representovat Francii na Mistrovství Evropy, a vzhledem ke kvalitě výkonů, to byl jistě těžký výběr.
Nicméně každá věková kategorie je ještě rozdělena podle úrovní, takže i malé děti na shetlandech mají své elitní soutěže a naopak např. čtrnáctiletí jezdci, kteří nemají vysokou výkonnost, mají možnost získat titul ve své skupině. V poslední době získávají na oblibě týmové soutěže, nejen klasické jako pony-games, ale i původně individuální jako parkur se jezdí v týmu, což podporuje soudržnost mezi jezdci a přispívá k všeobecně dobré náladě na šampionátech.